Winter... Do you like it as I ?

Most Naděje

23. prosince 2013 v 18:59 | Margarett Tudor
Jestli si Leoni mohl říci, že ještě není všechno ztraceno, musel by dojít na Most Naděje. Byl to most z dálky ztracený mezi zelenými větvemi a horskými balvany vyroben ze dřeva, který se mohl každou chvíli zbořit. Avšak měl velmi kouzelnou moc. Jmenoval se Most Naděje a tak mohl pomoci.
,,Tudy!" Vykřikovala Galian a rozeběhla se správným směrem. ,,Počkej!" Okřikl ji Leoni a rozhlédl se kolem. ,,Co se děje?" Ptal se Tarim a pozoroval zaraženého chlapce. ,,Mám divný pocit, že tudy cesta nevede." ,,A proč by jako tudy neměla vést?" Utrhla se na něj Galian, která měla dlouhého putování po horských hřebenech plné zuby. ,,Jestli se tam dostaneme, konečně se dozvíme, kudy se máme dát." ,,Omyl! Pouze nám most duševně pomůže." Opravil ji Tarim, což Galian naprosto rozčílilo. ,,Pojďte a nestůjte."Sykla a vydala se dál. Leoni ještě chvíli stál, poté se vydal za svými přáteli.


Neušli ani jednu míli a otevřela se před nimi krajina s rozvodněným potokem, nad nímž se klenul most. Galian se nedočkavě rozběhla a skočila na most. Křehký most se pod její vahou silně rozhoupal a když se za ní rozeběhl ještě Tarim, most nebo spíše lávka se zřítil do potoka. Oba zmizeli mezi kusy dřeva, než se Galian podařilo vyprostit se z klestí. ,,Výborně!" Zakřičel Leoni na dívku ironicky. ,,Teď jsme vážně ztraceni!" Galian se nestačila ohradit, do řeči jí skočil Tarim, který se již také vyprostil z trosek dřevěné lávky. ,,Galian, Leoni šíleně mě bolí levé rameno." Leoni po krátké prohlídce paže zjistil, že Tarim zbytečně vyvádí a že to nic není. ,,Mě to tady stejně hrozně štve." Zaskuhrala Galian, která seděla na balvanu a nastavovala tvář slunci, aby se trochu usušila. ,,Sundej si to, takhle neuschneš." Radil ji Leoni, zkušený horal. ,,Jasně! A to tady mám jako chodit nahá!" Naštvala se Galian. ,,To ne. Můžu ti půjčit bundu." ,,No to ti mockrát děkuji, borče!" Zakřičela histericky Galian a Leoni nad tou městskou fiflenou zavrtěl hlavou. Ona snad bude radši mít zápal plic a kdovíco ještě horšího.
Tarim byl snad ještě mrzutější než Galian a Leoni začal své spolužáky nenávidět. Oba si stěžovali, jak je bolí nohy a že už je nic tady nezajímá a začali svůj rozkňouraný pesimismus přenášet i na ubohého Leoniho. Ten nakonec svolil, že si na chvíli odpočinou, ale ta chvíle trvala až do večera. Začalo se stmívat a znatelně se ochladilo. Leoni se podíval do mapy a věděl, že jejich cíl je ještě hodně daleko. ,,Jdeme!" Rozkázal. ,,A to jako proč? Je tma!" Vyhrkla zlostně Galian. ,,Protože jsme ztratili příliš mnoho času!" ,,No a?" ,,Víte co?! Jděte do háje. Jdu sám!" Rozkřičel se a odešel. Dlouho na něj zírali, ale nešli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama