Winter... Do you like it as I ?

Nebezpečný namyšlenec (4)

5. ledna 2014 v 18:30 | Margarett Tudor |  Story

Upozorňuji čtenáře, že tento příběh se skutečně neudál. Děkuji Margarett Tudor


Alex se na mě zahleděl, až jsem zrudla jako jablíčko. Dala jsem se do vyprávění, hezky stručně, ale všechno po pořádku. ,,Téda!" Reagoval na mé vyprávění, když jsem skončila. ,,Věřím ti. Hned jsem si všiml, že jsi taková zoufalá." Podíval se na mě znovu a já sklopila rychle oči. ,,David je pěknej blbeček." Zašeptal Alex. ,,To už vím. Jenže co Erika?" ,,No tak s ním chodí." Tvářil se Alex nechápavě. ,,Ale dlouho nebude. Ikdyž on ji asi nebere jako ,pauzičku'. Jinak by jí Jackovi nepřebral." Zamyslela jsem se. Alex se právě věnoval vyhrabávání důlku do země svojí okopanou špičkou boty. Všimla jsem si, jak přešlapuje a celou dobu hledí do země, jakoby na ní bylo něco zajímavého. Nastalo mezi námi nepříjemné ticho. Dolehl k nám vřískot z dětského hřiště, ale my dva jen mlčeli. Chtělo by to něco říct. Ale co? Přemýšlela jsem. Z rozpaků nás osvobodila Alexova mladší sestra Tery. ,,Alexi!" Oslovila jej a zatahala ho za rukách. ,,Měl jsi pro mě přijít do mý školy a ty nikde. Naštěstí mi Nelly řekla, že tě tu zahlédla." Alex se praštil do čela a vykřikl: ,,Já hlupák zapomněl! Tery, hlavně nesmíš tuto věc říct mámě. Rozumíš?" Malá holčička pohlédla staršímu bratrovi do očí a potom jen zakývala hlavou na souhlas. ,,A ty jsi kdo?" Pohlédla na mě. ,,Sally. Tvoje maminka zná mojí, Tery.". ,,Hmm." Řeklo na to děvče. ,,Tak jdeme Alexi?" Ptala se bratra a jakoby jej vytrhla z přemýšlení. A tu jsem zahlédla ten svit v jeho očích. Byl to jen zlomek sekundy a přeci zůstal ukrytý hluboko v mé duši. Prosící svit, abych jej pochopila a zároveň láskyplný a důvěřivý. Věděla jsem, že se mu nechce odcházet. Cítila jsem to všemy smysly. Jeho mladší sestra jej z této eufórie vytrhla a táhla ho za sebou, jako neposlušnou dogu. Alex byl totiž o hlavu a půl a ještě kousek vyšší než ona a díval se na ni ze své výše. Byl o šest let starší. ,,Tak pa Sally." Usmála se Tery, která nás nemohla pochopit. ,,Ahoj Tery. Ahoj Alexi." Alex mávl jenom rukou na pozdrav a vydal se spěšnými kroky za svou sestrou. Stydí se! Stydí se za ten pohled, který mi věnoval. Nepřizná otevřeně, co ke mně cítí. Byla jsem z toho vedle, ale já stejně o nikoho nestojím potom, co se stalo s Davidem.
Domů jsem přišla zase zaražená. Slyšela jsem mámu a tátu, jak se o mě baví: ,,Mám o ni starost." Stěžovala si máma. ,,Je pořád zamlklá a nevychází skoro vůbec ze svého pokoje." ,,Puberta, nic víc. Vzpomeň si na sebe. Když jsem s tebou začal chodit tak jsi byla úplně stejná jako ona. Jistě prožívá svou první lásku." ,,A třeba poslední. Protože ty jsi mi na krku zůstal." Povzdechla si máma. ,,Jó! A co Charlie? S ním si jeden čas chodila a mě odkopla." ,,No a ty jsi se pak oženil s Dayovou. A dokonce máš s ní i dítě." ,,Ale pak jsem se vrátil. To jsi ještě chodila s Charliem." Raději jsem zavřela dveře. Rodiče sice mluvili dole v kuchyni, ale jejich hlasy dolehly až nahoru po schodech. A já rozhodně nemusím poslouchat jejich škádlení. Máma je totiž těhotná. Je to tak, budu mít brášku. Každou chvíli se má narodit. Mám sice už starší sestru Kate, ale ta je z tátovo prvního manžselství. Už odmaturovala a teď studuje až v Paříži. Je totiž chytrá a její máma s nevlastním otcem prý slušně vydělávají. Můj bráška bude o čtrnáct let mladší a to je dost! Nebyl plánován, ale mamce to s miminkem bude slušet. Je jí 35, ale vypadá o pět let mladší. Táta je o čtyři roky starší a s mámou chodil, když jí bylo 15. Pak se rozešli a dohromady se dali až po vyskoký na srazu se střední školou.
Další den jsem ve škole o přestávce prožila jednu nepříjemnost. Viděla jsem Eriku s Davidem na chodbě, jak se líbali a David už rozhlásil, že s ní chodí. Bylo to nechutný. Chtěla jsem jít pryč, ale oni si mě všimli. ,,To víš." Podívala se na mě Erika. ,,Já prostě Davida nenutím, to on sám. Ne jako NĚKDO." Zdůraznila slůvko někdo. ,,Máš pravdu Eriko. Udělal jsem velkou chybu, že jsem se nechal přemluvit, abych s ní chodil. Byla nesnesitelná." Jejich hlasy se nedaly přeslechnout a já dostávala čím dal větší vztek. Pak jsem se zprudka otočila a vykřikla: ,,Promiň Eriko, ale musím ti to říct. Jsi fakt blondína a žádná barva tě nezmění, už jen proto, ze mu věříš!" To bylo pro Eriku velké sousto. Zůstala stát a zírala do zdi. ,,Ale já se nebarvila jenom proto, že se mi všichni smáli. David mi to poradil, že prý potom budu jako Cyrus. Krom jejího chování je Cyrus boží a má výborný písničky!" Sykla Erika a já jsem si uvědomila, že na její příšerný účes (jí totiž vůbec nesluší, je spíše hezká s dlouhými vlasy) měl velký vliv David. ,,Eriko! Probuď se! Vypadáš nemožně a David je neschopný -" zbytek věty jsem nestačila říct. ,,-to by stačilo Vocebullová." Vložil se zprudka do rozhovoru David. Avšak Erika, která věděla, že jsem jí nikdy nelhala a dobře radila zůstala stát jako opařená. ,,Nevím, co si to vymýšlíš, ale určitě Erice jenom závidíš." Pokračoval David. Pak ho ale popadl nemožný vztek (prostě z ničeho nic) napřímil se a vlepil mi takovou facku, až jsem měla na tváři červený flek jeho ruky. ,,Davide!" Probudila se Erika jako ze sna. ,,Ty jsi na ni vztáhl ruku?!" ,,Zasloužila si to." ,,Na holku?" ,,I na holku se musí, když je to taková potvora!" Já se zatím rozeběhla pryč. Zbytek jejich rozhovoru jsem neslyšela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama