Winter... Do you like it as I ?

Únor 2014

Severská fantazie

28. února 2014 v 23:54 | Margarett Tudor |  On the North
Zalilo mě světlo slunečních paprsků. Cítila jsem vzduch řezavý, ale nádherně čistý. Přivřela jsem oči. ,,Jestli je něco krásnějšího než hory a zima, tak to tedy nevím." zamumlala jsem. ,,Co prosím?!" Z mého snění mě vytrhl hlas zeměpisáře. Zeměpis mě baví, je to jeden z mých nejoblíbenějších předmětů ve škole. Ale bohužel náš zeměpisář, to je něco neuvěřitelného. V odrbaném svetru dlouhých plátěných kalhotách trošku při těle a nemožně zapáchající stvoření, které vám dává nemožné otázky, ale svým oblíbencům, (mezi něž nepatřím) dá ty nejlehčí. Učí nás pojmy, které se berou ve druháku a obzvlášť na mě si zasedl. A to jsem teprve v sekundě, což je jako sedmá třída na základní škole.
,,Ale nic pane profesore." vyhrkla jsem poděšeně. ,,Ale Markéto. Ty nedáváš pozor. Pojď k tabuli." A už jsem byla zkoušená ústně.
Prakticky většinu života žiju budoucností. Až jednou...A budu... Plánuju si, že po maturitě odjedu studovat do Norska. Miluju hory a zimu a taky všechny ty bláznivosti kolem. A taky ráda fantazíruju. Představuju si, jak přímo letím nad horami ve studeném vzduchu, volám do širého světa...
Voda. Ledová voda. Trhá mě, pálí mě do rukou i nohou. Bodá mi do očí a přesto na sebe liju další ledovou sprchu, protože musím byt otužilá. Zavřu oči a již nejsem v koupelně. Plavu v moři. Norském moři. Vidím břeh, malé domky a vysoké hory....
Maminka s mladší sestrou a tátou se na mě smějí. Vidí radost, jaká se ve mě vzedmula. Pojedeme v létě do Norska! Nemohu tomu uvěřit, přivírám oči. Je to sen? Fantazie proudí mou duší a propojuje se částečně s realitou...
Uvidím hory v Norsku, uslyším vítr, ucítím vůni přírody...
To je má fantazie...A jaká je vaše?