Winter... Do you like it as I ?

Šedooký

17. května 2014 v 8:38 | Margarett Tudor
Za záclonou jsem spatřila tvář. Patřila blonďákovi s šedýma očima a potutelným pohledem. Tvář byla zamyšlená. Blonďák se díval do compu, asi byl na netu a s někým chatoval, protože se mu chvíli ruce rozjížděly po klávesnici a chvíli se zastavily a šedé oči cosi četly. Z mého pokoje byl na toho kluka moc dobrý pohled. Připomínal mi mého vysněného zpěváka. Opravdu! Skrz záclonu jsem pozorovala jeho psání na klávesnici a prohrabování se rukou do vlasů. A on najednou pozvedl hlavu a já už nestihla uhnout do stínu. Šedé oči se na mě zahleděly. Zrudla jsem jako ředkvička a rychle poodstoupila od okna. Ale na jeho potutelný úsměv nezapomenu.
Máma mě poslala nakoupit. Moc se mi nechtělo, šíleně mě třeštěla hlava a napůl jsem nad učebnicí dějepisu poklimbávala. Máma ale byla neoblomná. Sešla jsem tedy do kuchyně a vytáhla tašku. Táta mi dal prachy a já vyrazila do deštivého dne, což ovšem v naší zemi není nic neobvyklého. Po chodníku se mi nechtělo, kratší cestou to je po silnici. Naprosto nekontrolovaně jsem se rozběhla napříč ulicí a najednou jsem zaslechla výkřik a pak jsem ucítila prudký náraz do mých kolen. Dopadla jsem s třesknutím na zem a na kolenou mi seděl… ten blonďák! Na hlavě měl helmu a na záda mu dopadlo terénní kolo. ,, Kruciš!" Zaklel hlas, který se mi začal líbit. ,,Jsi blbá?! Proč nejdeš po chodníku?!" ,,A ty proč s tím svým parádním kolem nejedeš po cyklostezce?!" Vrátila jsem mu to. On ze sebe sundal kolo a vyškrábal se na nohy. Pomohl mi se zvednout. ,, Spěchal jsem!" Vyhrkl podrážděně. ,, Já taky." Odpověděla jsem s úsměvem. Vyjeveně na mě koukal a pak nasedl na kolo a jel. ,,Nejlepší bude, když budem oba dodržovat pravidla!" Zavolal na mě, pak se frajerky pustil rukama řidítek a zašklebil se na mně: ,, A příště mě nešmíruj!" Zmizel za rohem a já rychle přešla na chodník, protože na mě začali troubit.
Jsem ráda, že mám takovou skvělou společnost. Mimochodem, to bylo myšleno ironicky. Protože moje drahá teta a namyšlená sestřenka Grace se k milé společnosti rozhodně nemůžou řadit. Přišly k nám po obědě na návštěvu, daly si zmrzlinu a teta si začala mojí mámě stěžovat na její práci ředitelky. Ta si přijde na tolik peněz, že za ní a její dcerou kluci přímo pelášej. Navíc Grace je blondýna a ke všemu moc otravná a moje teta je taky blondýna, akorát se barví na červeno a je strašně hubená a krásná. Grace je namyšlená a přesto, že jí a mámu její táta opustil, má všechno, na co si vzpomene.
Grace chvíli seděla s námi a pak se začala rozhlížet po okolí. ,, Jo a taky se vedle do domku přistěhovali nějací Bottnovi. Jejich máma je super a docela si s ní rozumím, byly jsme spolu na kávě a hezky jsme si popovídaly. Má manžela, kterej ale věčinu času tráví v práci a dva a syny. Mladšímu je osm a staršímu už patnáct. Vykládala mi, že jsou s nim věčný problémy a já na to, že s naší Jessie to taky není žádnej med." Vyprávěla máma a teta měla oči navrch hlavy. ,, Oni si asi přijdou na dobrý prachy, když vidim to auto." Ukázala teta z okna k sousednímu domu. ,, Je to možný, ale mě je to fuk." Prohodila máma a já si všimla, jak teta významně mrkla na Grace. A právě v tom okamžiku vyšel z baráku ten šedookej. ,, No vidíte, o kom se mluví, ten se objeví." Poznamenala máma a já si všimla, jak teta a Grace po něm šilhají. ,, Promiňte, ale není mi dobře. Myslím, že se půjdu protáhnout na vzduch." Řekla Grace a tryskem vyběhla před náš dům. Ještě jsem viděla, jak se upravuje a jak se teta usmívá.
Nevnímala jsem, co si máma s tetou vykládaly. Šla jsem do pokoje a oknem, kterým bylo vidět do jeho pokoje, ale mimo to i dolů na chodník jsem ty dva pozorovala a poslouchala, neboť jejich hlasy dolehly pootevřeným oknem až ke mně. ,,Ahoj." Usmála se Grace a opřela se o zídku. ,, My se známe?" Prohlédl si ji on. ,, Ne, ale můžeme se znát. Jsem Grace." Podala mu ruku a on ji pevně stiskl. ,, James, já jsem James." Grace se dál opírala o zíďku a začala si natáčet vlasy prsty nalakovanými na růžovou. Věděla jsem, že musím jednat. Vyklonila jsem se z okna a zavolala: ,, Být tebou Grace, tak se o tu zíďku neopírám. Tvůj nažehlenej exkluzivní model bude celej bílej!" Grace se zašklebila, ale od zdi se odlepila. ,, Kdo je to?" Zeptal se James a pohlédl ne mě. ,, Myslím, že bys mě už trošku znát mohl. Jsem šmírák a nemehlo, co po městě chodí nenamalováná a v teplákách. Jo! A kazí sestřence Grace nový objev!" Rozesmála jsem se na celé kolo. Grace zrudla vzteky. Pak si hrábla rukou do vlasů a její dlouhé vlasy se zavlnily a omylem se dovlnily do otevřené popelnice, která stála na rohu. Vyprskla jsem smíchy a James taky. ,, Promiň, ale koukni se na sebe. Dlouhé vlasy mají spoustu nevýhod." Rozesmál se James a Grace s jekotem odskočila od popelnice. Konečky vlasů byly promáčené od zbytků pití a visely v nich obaly od sušenek. Grace se rozběhla směrem k nešemu domu a já se smála- no opravdu moc nahlas. I James se smál, pak nejednou přestal. ,, Jsi hodně trhlá a zvláštní. Takových, jako jsi ty se mnoho nepotká." Podíval se na mě nahoru a pak řekl: ,, Mohla bys být agentka a klaun dohromady." ,, A ty blbej cyklista a hezkej potrhlík dohromady." Zasmála jsem se. ,, To bylo hnusný a hezký zároveň." Zamyslel se James. ,, Jo, to bylo." ,, Hele, ty klaune a agentko dohromady, nechceš jít se mnou zítra do Foodu. Poslední dobou potřebuju často rozesmát." ,, Tak jo. V kolik?" ,, Asi ve čtyři odpoledne. Můžeš?" ,, Jo. Tak zejtra ve Foodu." Řekla jsem s úsměvem a zavřela okno. Byla jsem štěstím bez sebe.
Teta a Grace uraženě odešly hned poté, co si Grace umyla vlasy. Máma celou tu dobu tetu i Grace uklidňovala, že se snad nestala zase tak hrozná věc. Jenže teta celou dobu pištěla, jak má moje máma nevychovanou dceru a jak máme nezdvořilé sousedy a že si to za rámeček nedá. Grace s mokrými vlasy volala na celý dům sprosté pomluvy a nakonec je máma prostě vykopla. Máma mi pak lehce domluvila, abych prý příště nedělala blbosti a já se pak taky naštvala, protože já za Graceny vlasy přece nemohla.
Ve škole jsem svým nejlepším kamarádkám Eleonor a Susan vykládala o hezkém sousedovi, který mě pozval do Foodu. ,, Do Foodu? Proč zrovna tam?" Divila se Susan. ,, Co je na tom?" Zkušená Susan se zahihňala. ,, Chápu, že to je tvoje první rande, ale… Hodí se to?" ,, Není to rande! Takovej hezounek nemůže přeci vidět něco na malé brunetce s pihovatým nosem a trhlými nápady. Ale kámoš to může být klidně!" ,, Ne Jessie. Tohle je rande, on se ti líbí. V čem je problém?" Přerušila mě Eleonor. Nechápala jsem, jak to mohly brát tak jednoduše.
Ze školy jsem přišla v půl čtvrté a rychle jsem se převlékla z uniformy do džín a volného trička. Na krk jsem si dala řetízek a pak přes sebe přehodila mikinu. Vlasy jsem si učesala na dva culíky a dala si do nich modré sponky. Obula jsem si pohodlné botasky a šla jsem. Kdyby mně holky viděly, řekly by, že to není dobrej nápad oblíknout se na rande jako do parku nebo do klubu. Jenže já se v tomhle cítila nejlíp a myslím si, že je to docela dobrý. Začalo pršet. Utíkala jsem a do Foodu dorazila promočená až na kost. Bylo tu přecpáno a k mému zděšení jsem tam uviděla Grace s její nejlepší kámoškou Fionou. Hihňaly se a obě blonďaté kvočny civěly na- ano! Na Jamese! Seděl sám v džínách a tričku s hustým nápisem a oni se právě chystaly přisednout a zajímat se, proč sedí tak sám. Když jsem přišla já.
,, Ahoj Jamesi." Usmála jsem a oni na mě vyjeveně koukaly. ,, Čau. Sluší ti to." ,, Vždyť je zmoklá jako slípka!" Neudržela se Grace. ,, Ne jako, ona je slípka." Opravila ji s úšklebkem Fiona, Gracina BF. ,, Dobrý den dámy." Pozdravil je James. ,,Ahoj, ty jsi James!" Usmála se Fiona přehnaně sladce. ,, Už jsem tak známý, sotva se přistěhuju." Ušklíbl se a pak se otočil ke mně. ,, Nedokážeš je nějak odehnat?" ,, Jo, to zvládnu. Chceš vtipnou formou?" ,, Jasně. Proto jsme tady." Uchichtl se šedooký a mně na chvíli zamrazilo. Jasně, není to rande. Není tak ani oblečenej. Zaznělo mi v hlavě. Ačkoliv jsem to holkám říkala, v duchu jsem stále doufala, že to rande bude. Otočila jsem se k Grace a Fioně a jemně je chytla za ruce. ,, Mám vás moc ráda, slípky. A právě proto byste měly jít, protože ve Foodu se prodává slepičí polévka. Tak rychle zmizte nebo vás vážně uvaří!" Obě začaly vřeštit a James se smál a smál. Uraženě odpochodovaly a já si zase sedla. ,, Co si dáš?" Zeptal se James. ,, Nevím. Třeba limču?" ,, Třeba limču!" Zahleděl se mi zblízka do tváře a stále se usmíval. Pak se zvedl a šel pro to. Seděla jsem zamyšleně a pozorovala ho, jak stojí ve frontě. Z kapsy vytáhl peněženku a před zrzavou dívku vložil bankovku. Byla z něj u vytržení a on jí musel několikrát zopakovat, co si vlastně objednal. Na něj nemám. Pomyslela jsem si. Na světě je mnohem víc hezkých holek a já jsem ošklivá, málá, pihovatá holka, která má za úkol jej jedině bavit a přihlížet, jak se ostatní holky na něj dívaj. James se vrátil a položil přede mně sušenku a limču. ,,Objednala sis sice jen limču, ale k tomu se vždycky hodí něco zakousnout." Poznamenal a sám se zahryznul do sendviče, který si dones. ,, Díky moc." ,, Nemáš zač. Jsi přeci můj klaun!" Napřímila jsem se. ,, Klaun? Ale já nestojím jen o to, abych tě tady bavila blbými vtipy. Nejsem klaun." ,, Já vím. Ale ty jsi prostě jiná a to se mi na tobě líbí. Já tě pozvu na rande a ty se nenamaluješ a neoblíkáš se jak modelka. Jsi taková pohodová už od pohledu. Krásně člověka odpálkuješ, já pak už nevím co říct a to mi od mala říkali, že já vždycky vím, co říct. Když jsem tě poprvý viděl, měl jsem blbou náladu. Rozešla se totiž se mnou moje holka. A navíc jenom přes Face. Jsem na ni naštvanej, už je mi úúúplně fuk. Byla to blondýna, podobná tý Grace. A pak jsem se zasmušele zahleděl do protějšího okna a uviděl tě, jak mě zamilovaně pozoruješ. Hned jsi uhla, ale ten kratičký okamžik, tý veselý a pohodový tváře, kterou jsem uviděl. To mi zvedlo náladu. A pak jsme do sebe narazily a mně se líbilo, jak jsi se mnou hezky mluvila. Tak drze a přitom mile. A když jsi na nás promluvila z toho okna a já už jsem málem zas udělal starou chybu, že jsem chtěl k namyšlený blondce, uvědomil jsem si, že tě miluju. Tohle není vyznání. To je prostě holá pravda. A chceš kousek mýho sendviče?" Celou tu dobu, co mluvil jsem byla červenější a šťastnější. Tak jsem se k němu naklonila a zakousla se do sendviče, kde před chvílí kousnul James. Pak jem jeho ruku ucítila na své a potom… políbil mně! Byla jsem tak šťastná! Držel mě za obě ruce a jeho ústa se dotýkala mých. Bylo mi jedno, že nás všichni vidí. Já se soustředila jenom na Jamese a on na mě. Pak mě jemně pustil a jeho šedé oči se stále dívaly do mých. ,, Miluješ mě?" ,, Ano." odpověděla jsem s úsměvem a on se zasmál.
Dojedli jsme a pak odešli do deště. Drželi jsme se za ruce, nemohli jsme se opustit, když jsme se měli rádi. Kapky na nás útočily, ale my jsme je nevnímaly. Nechaly jsme si je stéct po tvářích a pak jsme se líbali. Domů jsem se vrátila až v sedm a na máminy a tátovy otázky jsem odpovídala poněkud zpomaleně.
Až když jsem ležela v posteli a znovu si promítala dnešní odpoledne, obrátila se na mě sestra ze svého lůžka. ,, Jessie, ty jsi zamilovaná?" Překvapila mě její otázka. ,, Jak to víš?" ,, Máma to tvrdí." ,, Co si myslíš ty?" ,, Že jo. Od tvýho příchodu se chováš zvláštně. Furt přemejšlíš. To přemejšlíš o něm?" Otočila se na mě má sedmiletá ségra. ,, Jo." Uchichtla jsem se. ,, Já totiž jsem asi taky to..." Šeptala má drahá sestřička. ,, Co Elen?" ,, No zamilovaná přece!" ,, A do koho?" Usmívala jsem se do tmy, aniž bych tušila, že i v sedmi letech se člověk může zamilovat a nebo si spíš na to hraje. ,, To ti řeknu jenom když mi slíbíš, že mi taky řekneš toho tvýho." ,, Jo řeknu." slíbila jsem již předem. ,, Tak jo. Je to Roger, to je ten kluk, ten novej soused." Nemohla jsem uvěřit vlastním uším. ,, Fakt? Tak to je fakt super, protože mě se líbí jeho starší brácha James." Obě jsme se rozesmály. ,, Ale slibme si, že to neřeknem nikomu krom nás." Šeptala ségra do tmy. ,,Dobře. Bude to naše velký tajemství!"
A tak to je. Já a ségra máme tohle velký tajemství a já teď většinu času trávím s Jamesem. Eleonor a Susan sice ví, že s ním chodím, ale o tom, že moje ségra a jeho brácha! To fakt nesmí vědět, protože je to moje a Elen tajemství. Grace je teď na mě šeredně protivná, ale to mi je tak nějak fuk. Jsem šťastná.

2.5.-3.5. 2014
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama